Umíme se slušně chovat?

01.03.2012 00:55

"Černá barva  smutek nese, kdo ji má, tak ať se třese ...."

Tak takhle nějak začínal miniprojektík o slušném chování ve škole v Senici.
Byla středa 29. 2. 2012, výjimečný den a paní uklízečka přišla celá udýchaná a vystrašená do třídy. Sdělila dětem, že se jí při uklízení rozmazává po zemi černá barva, nejde umýt a že neví, co se vlastně stalo.
 
Děti přišly na to, že asi není něco v pořádku, že se asi nechováme vždycky dobře, že bychom se měli asi polepšit

a svoje černé chyby napravit.

Tak se také stalo. Všichni přiložili ruku k dílu, uklidili rozházenou školu a objevili indicie,
které je směřovaly k dalším úkolům.
Skupinky dětí se rozešly po škole, hledaly, skládaly, psaly, kreslily, prezentovaly, hrály scénky...
Téma bylo společné - nevhodné chování dětí na vesnici, v autobuse a ve vlaku, o přestávce, v přírodě, v šatně, v divadle, v jídelně, v hygienických místnostech.
Děti si vytvořily svoje pravidla správného chování, jejich dodržování stvrdily podpisem - otiskem prstíku do notové osnovy. Teď nám nezdobí školu jen krásný podzimní strom, ale na linkách notové osnovy se kutálí malé černé notičky.
Kdyby si dal někdo práci a tyto vyťukal na klávesy, zjistil by, že to nejsou jen tak nějaké notičky, ale že by podle nich šla zahrát a zazpívat i naše nová školní hymna.
Kdo nevěří, ať tam běží a zkusí si to....
 
A co se stalo s černou barvou?
 
Rozplynula se, zmizela, prostě není. Jen malé notičky ji mohou připomínat.
My si budeme všichni moc přát, aby se už nikdy nevrátila,
aby se v našich "srdečkách" našlo hodně lásky, pohody, úsměvů, kamarádství, tolerance, chuti si pomáhat,
všímat si jeden druhého, nebýt lhostejní k nepořádku, zlobě, křiku, ničení,....
 
Hodně štěstí při otvírání "srdeček".